Soukromá Wagnerova vojenská společnost se vzbouřila v noci na sobotu, její bojovníci ráno obsadili jihoruský Rostov na Donu i některá další města a rychlým postupem se dosud blížili k ruské metropoli Moskvě. Vyvolali tak největší vnitropolitickou krizi v Rusku od jeho útoku na sousední Ukrajinu loni v únoru.
Ruský prezident Vladimir Putin v dopoledním televizním vystoupení ozbrojenou vzpouru wagnerovců označil za "dýku vraženou do zad" a oznámil, že dal osobně rozkaz k neutralizaci vzbouřenců. Kolony Prigožinových bojovníků však v podstatě bez odporu pokračovaly celý den na sever směrem do ruské metropole, kdy byl už ráno vyhlášen stav protiteroristické operace.
Podle běloruské agentury Belta, která se odvolává na sdělení Lukašenkovy tiskové služby, si Putin ráno s běloruským vůdcem telefonovali a dohodli se na dalším společném postupu.
Lukašensko si "vlastními kanály dál vyjasnil situaci", napsala Belta, a pak po dohodě s Putinem začal vyjednávat s Prigožinem. Rozhovory trvaly celý den, ale nakonec vedly podle Lukašenkovy tiskové služby k dohodě o nemožnosti "začínat krvavou válku na ruském území". Šéf wagnerovců přijal návrhy na zastavení postupu na Moskvu a další kroky k uklidnění situace.
Na stole tak podle Minsku nyní leží "naprosto výhodná a přijatelná varianta řešení situace, s garancemi bezpečnosti pro bojovníky" Wagnerovy skupiny.
Prigožinova tisková služba ve svém vlastním vyjádření podle serveru Meduza uvedla, že za 24 hodin se wagnerovci dokázali dostat až na 200 kilometrů od Moskvy. "Za celou dobu nebyla prolita ani kapka krve našich bojovníků. Nyní přišla chvíle, kdy krev prolita být může," upozornila tisková služba Wagnerovy skupiny. Rozhodnutí vrátit se do "polních táborů" bylo podle ní přijato na základě pochopení odpovědnosti za to, že může být "prolita ruská krev".
